Být radním pro životní prostředí je velmi nevděčná role. Buď jste nepřítel všech stromů, který chce všechno pokácet a zničit, nebo ekoterorista chránící každou kopřivu. Neexistuje nic mezitím. Ať děláte cokoli, vše je špatně. Pokud chráníte zeleň, valí se vás dotazy, proč bráníte rozvoji obce a jste označeni za zpátečníky a zelené pomatence. Když pokácíte byť jen jediný strom, tak hned čelíte názorům, že zrovna tento strom tam stál 50 let a lezli po něm všechny naše děti a jejich rodiče a rodiče rodičů… Nepomůže žádné vysvětlování o potřebě obnovy zeleně, o perspektivnosti stromů. Prostě žádný argument není akceptovatelný. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Mimochodem používat slovo perspektivní je v posledních dnech v Letňanech poměrně nebezpečné. Mnohokrát se mi vrátilo jak bumerang, když jsem toto slovo použil ve spojení se zelení. Je perspektivní strom, který roste 30 let a dalších 30 vydrží? Nebo je to strom, který vydrží dalších 20 let? A co stromy, které mají vidinu pouhých 5-10 let? Vyplatí se je udržet za každou cenu nebo je máme raději pokácet a zasadit 5ti letý strom, který už za 3 roky bude pěkně vzrostlý a za těch 5-10 roků bude v plné síle? Ani odborníci se na obecné definici neshodnou a vždy záleží na konkrétním stromu, jeho umístění, stylu údržby a mnoha dalších faktorech.
Zajeďte se podívat k soutoku Labe a Vltavy. Nad pravým břehem pokračující řeky je krásná procházka. Cesta je lemována vzrostlými javory, které mají přes 50 let. Více než polovina z nich je nakažena dřevokaznou houbou a postupně odumírá, nebezpečně se odlamují velké kosterní větve, rozlamují kmeny a to vše uprostřed veřejné parkové plochy. Tento stav už trvá více než 10 let. I přes doporučení celé řady odborníků mělnická radnice problém nijak neřeší, protože se bojí reakce obyvatel. Toto je běžná situace na mnoha místech v Česku.
I v Letňanech máme několik míst, které by si zasloužily výrazný odborný zásah. Máme zde například keřové celky, které jsou přestárlé a jejichž údržba nás ročně stojí 5x tolik než by byla cena kompletní obnovy zeleně v daném místě. Je však velmi složité tyto věci obhájit. Vždy, když začnu mluvit o současných či budoucích projektech, překvapí mě, kolik máme najednou v Letňanech dendrologů, právníků, odborníků na veřejné zakázky, specialistů na evropské dotace či stavařů se zkušenostmi z rozsáhlých revitalizací starých sídlišť. Z popela povstanou arboristé, kteří přesně vědí proč pokácet nebo nepokácet určité stromy, co a kde zasadit, proč se hodí do naší ulice více borovice než buky. Z ničeho nic mají tito lidé obrovské znalosti o tom, jak správně udělat výběrové řízení, jak stanovit nediskriminační kritéria, jak nevybrat nejlevnější nabídku, protože to nám přeci nezaručí tolik požadovanou kvalitu. A nejvíce překvapivé je, když se takový odborník na zeleň stane hned druhý den expertem na veřejné zakázky a po víkendu je najednou konzultantem na certifikaci dětských hřišť. To vše samozřejmě pouze na platformě anonymního diskusního fóra.
V Letňanech jsem k údržbě zeleně přistoupil novým koncepčním způsobem. Přes 20 let se tu zadávala odborná údržba v hodinových sazbách, tzn. že přijeli arboristé a zahradníci a pár dní pracovali na stromech v jedné ulici. Pak dostali zaplaceno podle sumy spotřebovaných hodin. Z pohledu obecního rozpočtu to není ekonomicky správný způsob. Budete snad za rohlíky platit podle toho, jak dlouho trvá pekaři je upéct? Nebo raději zaplatíte za kus a je Vám jedno, jestli jeho příprava trvala hodinu nebo půl? Stejný přístup k zeleni máme od letošního roku i v Letňanech.
Studentky z České zahradnické akademie spočítaly všechny stromy a keře a navrhly, jak se o ně máme starat. Teď firmám zadáváme práci přesně podle výkonu nikoli podle času a tak je to správně. Výše spotřebovaných financí zůstane ročně přibližně stejná, ale uděláme za ně mnohem více práce. A v Letňanech to bude vidět. Stromy dostanou novou tvář a v dalších letech obnovíme zeleň na řadě míst. Naše čtvrť se bude zelenat více než v dnešních dnech. V Letňanech rozhodně nebude v budoucnu stromů a keřů ubývat. Bude to přesně naopak. Mohl jsem se držet hesla „kdo nic nedělá, nic nezkazí.“ Nicméně jako radní za životní prostředí jsem připravil řadu projektů, které znamenají více zeleně, více stromů, více keřů a více zelených ploch místo asfaltových chodníků nebo starých betonových pískovišť.
V jedné věci se shodnu s bývalým prezidentem. Naše planeta je modrá nikoli zelená. A tím nijak nepreferuji barvu, která zdobila předvolební billboardy strany, za kterou dělám v Letňanech radního. Plně respektuji rozumná doporučení zelených aktivistů a v řadě případů se s nimi i ztotožňuji. Souhlasím například s tím, aby se nekácely zdravé stromy podél silnic, které se mohou zdát nebezpečné. Raději bych zpomalil na daném místě auta a natřel kmeny stromů na bílo tak, jak to třeba navrhuje sdružení Arnika.
Zdroj: www.arnika.cz
Tisková zpráva pana ministra z 14/3, že jaro začalo o pár dní dříve, mi však přijde velmi nešťastná. Dokážu si představit, kolika starostům to svou DOPORUČUJÍCÍ tiskovou zprávou zavařil. Měli naplánované práce do konce března přesně v souladu s platnou vyhláškou. Měli nasmlouvané firmy a připravené vlastní lidi. Vše nejde přesunout jen tak ze dne na den na podzim. A teď musí všichni čelit agresivním otázkám, proč pokračují v naplánované údržbě, když už začalo jaro. Musí pracovat dál například proto, že mají platné smlouvy a z nich vyplývající sankce. Ano, stromy se díky teplé zimě začínají zelenat letos o chvíli dříve, ale například pár dní od vydání zmíněné tiskové zprávy přišly noční mrazy a v Říčanech u Prahy po ránu sněžilo. Nechme přírodu, ať si s tím sama poradí. Je totiž mnohem mocnější než ministři nebo všechna zelená sdružení dohromady. Naposledy jsme v naší zemi zkoušeli poroučet počasí před 25 lety a všichni víme, jak to dopadlo.
Starost o zeleň občas přináší i velmi nepopulární kroky. U nás před domem jsme pokáceli dva krásné a zdravé javory. Nechci se nikterak vymlouvat, bylo to moje rozhodnutí. Chtěli jsme v Lentilkách velké sportovní hřiště pro děti a jediný prostor na sítěmi protkaném sídlišti byl ve vnitrobloku Malkovského x Místecká. Pracovali jsme s mnoha variantami. Za Ivančickou se hřiště nevešlo, v Kuželovce mezi domy by to byl nesmysl, tak zbyl pouze náš vnitroblok. Navrhoval jsem dát hřiště místo velké asfaltové plochy. Projektanti i architekti mi to rozmlouvali. Hřiště bude ze všech 4 stran uzavřeno a bude velmi rezonovat hluk. Bude umístěno příliš blízko domu 599-601. Řešení okolo jdoucího diagonálního chodníku bude stavebně složité kvůli výškovým rozdílům. Umístění hřiště jsme diskutovali dny a měsíce a nakonec muselo přijít rozhodnutí. Buď hřiště postavíme u nás před domem nebo ho nepostavíme vůbec. Rozhodnutí padlo na první variantu, která však znamená porazit 3 javory, z nichž pouze jeden je nemocný a nenávratně poškozený.
Rád bych se omluvil za to, že jsem nechal pokácet dva zdravé stromy před naším domem. Sice vysadíme téměř 100 nových stromů, ale každého zdravého je škoda. Neomlouvám se však těm, kteří na sídlišti šíří hysterii kolem odstraňování dřevin. Neomlouvám se těm, kteří pro své postoje používají zcestné a lživé argumenty. Neomlouvám těm, kteří se už měsíce bez úspěchu snaží obrat Letňany o desítky miliónů dotací. Ani se nechci omluvit těm, kteří místo rozumné diskuse používají metody podobné honbě na čarodějnice. A už vůbec není moje omluva určena pro zbabělce, kteří neumí nic jiného, než anonymně zavolat a vyhrožovat bezbranné ženě. Omlouvám se všem slušným sousedům, že jsem musel udělat takové rozhodnutí. Nebylo to jednoduché.
Jan Mikulecký, Váš lentilkový radní